|
Popis akce Milan:
Ráno bylo krušné, musím koupit lepší spacáky, třepal jsem se kosou
celou noc, naštěstí synátor byl OK. Neki, Bufo, Martin, Mirek, Soptík,
Laďas, Tomasz, a další kluci také spali na letišti.
Oheň nestačil zhasnout a tak stačilo ráno přiložit a zahřát se. Pak
dorazily ranní posily: Hrábci, Petr Hakl, Paťas, Béda, Rosťa, Pepa, Roman,
jen major Pirx bloudil neustále kolem Karviné, a tak jsem začali bez něj.
Létalo se dle mého názoru velmi opatrně a kromě Laďase a Hrábků
nebyl nikdo, kdo by přišel o éro ve vzduchu. Béda odlétal celou akci s
jedním Hurricanem, a kdybych mu nekousnul vrtulí do koncového oblouku křídla,
tak by neměl co opravovat. Můj Corsair šlapal jako
hodinky. Rychlejší Nekiho Ki61 na mě zaútočila zezadu, dávka minula
moje křídlo a poté co Ki předlétlo Corsaira oplatil jsem dávku
střelbou ze všech palubních zbraní.....tatatatata a Neki byl bez stuhy,
kterou mi sám zavěsil na křídlo. Ve třetím kole jsem zůstal poslední
s celou stuhou, Snažil jsem se unikat ve vysokých půl-přemetech a půl-výkrutech,
jenže po čtvrtém takto opakovaném manévru Bufo se svou Ta152 můj manévr
prohlédl a 3s před koncem kola mi stuhu sestřelil přesně mířenou krátkou
dávkou z kulometu. Martin Musiolek v jednom z kol uklepal výfuk a jeho
vybuchující motor připomínal protileteckou kanonádu. Rosťa Recman zadřel
motor IL2. Naštěstí na se to stalo před zahájením akce a tak přesedl
na svůj záložní ME109. Petr Hakl udivoval výkonem svého 2,5kového
motoru Norwel. Měl jsem dojem jako by létal s 3,5kou. Soptík s
elektromustangem se neustále zlepšuje, a i přes 100A které regulátor
zaznamenal, vydržela jeho elekrovýbava bez pohromy. Pepovi se nedařilo
a skončil se ctí poslední. Roman s Thunem bojoval jako lev vybojoval si třetí
místo za Bufem a Martinem Musiolkem.
Po akci jsme ještě relaxovali pohledem na modely Martina a Paťase s
modely z WWI, a pak jmse se pomalu rozjeli domů.
Velké díky patří všem organizátorům za dobře připravenou akci, gulášek,
klobásky z udírny, pivečko, kafe.
|